38° 38‘ 0“ N, 9° 13‘ 30“ W (2008)

Série beroucí si název od zeměpisné šířky a délky je přímo „zalokovaná“ na konkrétní místo, což u většiny jiných cyklů Hrůza takto přímo neupřesňuje. Vznikla v roce 2008 na pobřeží Portugalska, v Lisabonu, kde byl Tomáš Hrůza na rezidenci. Je tedy záznamem „dálek“, které nám umělec – poutník a cestovatel – zprostředkovává skrze vlastní prožitek. Tomáš Hrůza zde v – možná nejpřímější – verzi navazuje na umělce romantismu. Ukazuje nám moře, které je pro nás v české kotlině symbolem dobrodružství, ciziny a zároveň ve své rozbouřenosti odkazuje na divokost a vodní živel, plný nebezpečí i naděje. I naděje na výhled do Nového světa, na Ameriku, která tam někde mezi nebem a zemí je. Zároveň nějak tušíme, že i objevování nových zemí nás může zklamat nebo je my místo péče o ně začneme drancovat. Oceán ale zůstává, bouří sám pro sebe, pro nás, pro všechno v něm obsažené. Ukazuje, že dobývání krajin a zemí není to nejlepší řešení. Součástí cyklu fotografií je i krátké video, záznam situace, která je ale ne zcela jasná – jedná se o trosečníka z 19. století Caspara Davida Friedricha? Nebo o umělce – nomáda, který hledá své místo skrze objevování cizích zemí, žije s živly a ty se snaží zaznamenávat? Série byla vystavena poprvé v roce 2009 ve Varšavě v Polsku v galerii FABS a o rok později v Galerii U Mloka v Olomouci.